O tom, jak vzniká závislost a jak je těžké se jí zbavit, vyprávěl v junácké klubovně vedle starolískovecké fary vyléčený gambler, který si v Klubu anonymních hráčů říká Murat.
Autor:
Ondřej Zuntych
——————————————————————————–
„V herně jsem byl král. Jedenáct let jsem si myslel, že na hrací automaty vyzraju,“ sdělil. Než zjistil, že jsou to právě automaty, kdo vítězí, stálo ho to stovky tisíc korun.
Když v počátku devadesátých let začínal hrát, automaty braly pouze mince, hraní o větší částky zabralo více času než dnes. „Dneska vhodíte tisícikorunu a přijít o ni může být jen otázka chvilky. Já jsem kdysi prohrál měsíční výplatu za devět hodin,“ srovnává vývoj hracích strojů. Ovšem rozdílů se v čase objevuje víc. „Jednou jsem se bavil s člověkem, který automaty stavěl, a ten mi řekl, že hráčovy výhry a prohry ovládá přes počítač někdo jiný. Takže hráč je vlastně jenom hračka,“ odhaluje Murat tajemství heren.
Začít s hraním bylo snadné, rychlá výhra a okamžitý pocit štěstí. „Dodneška si pamatuju, jak jsem za první pětikorunu vyhrál dvě stovky. Automat zasekl první drápek. „Jednou jsem vyhrál třicet tisíc, to bylo nejvíc v mém životě. Do několika dnů jsem to všechno rozpustil po hernách,“ vzpomíná na dobu závislosti.
Nicméně těžké životní části se ani po léčení úplně nezbavil. „Z toho se nevyléčíte. Gamblerem jsem byl a gamblerem budu, akorát už nehraju,“ uvedl Murat.
Podobné přednášky dělá, aby varoval ostatní před rizikem hazardu. Podle odborníků prý stačí dvě návštěvy herny ročně, aby se dalo mluvit o závislosti. Herny a kasína si hosty samozřejmě předchází, protože jim přináší značné peníze. Nabízejí hráčům kávy nebo bagety zdarma. „Škoda, že si takové kafe za několik tisíc hráči nerozmyslí,“ posteskl si Murat.
Ovšem hraní je závislost a na přemýšlení není čas. „Měl jsem půjčky úplně všude, lhal jsem kamarádům i rodině, jen abych získal peníze na hraní. Proč jsem přesto pořád hrál? To nevím,“ nechal se slyšet exgambler. „V České republice se léčí asi pět set až tisíc lidí, jenže by jich to potřebovalo mnohem víc. Je to hrozné, když potkám šestnáctiletého kluka, co už má s hazardem zkušenosti,“ uvedl důvody podobných besed.
V loňském roce Češi prosázeli přes 130 miliard korun. Podle Muratových slov ale v České republice není politická vůle problém gamblingu řešit. Proto se dal do boje s hazardem sám. Například tím, že ve Zlíně založil Klub anonymních hráčů, kde si předávají zkušenosti, jak žít bez automatů.
Se svolením autora převzato ze stránek Brněnského Deníku, http://www.denik.cz/regiony/v-herne-jsem-byl-kral-vzpomina-gambler20090614.html